Každý člověk chce bydlet tam, kde se mu líbí a každý člověk také chce mít takové bydlení a takové obydlí, aby mu to tam všechno vyhovovalo. A když to člověku nebude vůbec vyhovovat, tak je to potom opravdu velice smutné. Jsou lidé, kteří bydlí v malém bytě a někteří lidé bydlí zase ve velkém domě. Bydlí tam, aby se jim tam líbilo a také aby byli spokojeni. Také samozřejmě je nejlepší, když každý člověk má svou místnost. Aby měl každé své soukromí. A nejhorší je, pokud jsou sourozenci a je to kluk a holka a třeba už jsou v pubertě, tak to znamená, že asi nebudou chtít mít stejný pokojíček.
Protože když kluk a holka třeba ve věku patnácti let mají stejný pokojíček, tak je to takové nepraktické, protože každý bude chtít mít své soukromí, a to hlavně puberťáci. A když třeba budete mít jenom dvoupokojový byt a budou tam čtyři lidi, tak samozřejmě že se potom také ti lidé mohou hádat, že nebude mít každé své soukromí. Vezměte si, kdyby třeba váš syn si chtěl vzít do svého pokoje nějaké kamarády. A potom vaše dcera by si také do toho stejného pokoje chtěla vzít své kamarádky? Samozřejmě, že někdy to byla opravdu veliká sranda, ale nikdy nevíte, co ty děti tam budou vyvádět. To je potom někdy opravdu veliký problém.
Proto je nejlepší, že když si vyberete takový byt anebo takový dům, kde každý bude mít své místečko klidu, takovou oázu klidu, a hlavně své soukromí. Například já bych taky nesnesla, kdybych třeba měla jednu místnost a spala bych tam s partnerem a také naše děti a třeba i nějaká návštěva. To by bylo opravdu hodně nepraktické. A také vůbec nevím, jak by potom dopadl náš sexuální život s partnerem, kdyby tam stále nonstop byly v naší ložnici děti, to bychom asi museli chodit do koupelny anebo do kuchyně a věřte, že by to bylo opravdu velice nepraktické. Takový sex by nebyl vůbec romantický ani takový vzrušivý a vášnivý. Tohle by se mi vůbec nelíbilo, takže jsme si s partnerem pořídili takový dům, aby nám vše vyhovovalo.